Baňková masáž

Baňková masáž

Baňkování je velmi stará metoda, známá již ve středověku a byla používána nejen k potlačování bolesti pohybového aparátu, ale i k mírnění vnitřních obtíží. Baňkování spočívá v přikládání skleněných baněk s nahřátým vzduchem na tělo. V důsledku ochlazování se vytvoří podtlak, který způsobí nasátí pokožky do baňky. Baňka v místě nasátí působí fyzikálně, reflexně, ale také metabolicky tím, že ovlivňuje pochody látkové výměny v přilehlém okolí a stimuluje imunitu organizmu. Před skutečnou masáží baňkami se musí dané masírované plochy namazat kvalitním panenským olejem. V případě pohyblivé masáže se postupuje tak, že se nechá přisát na tělo klienta baňka přiměřené velikosti, se kterou se ručně pohybuje většinou podél celé páteře, hlavně nad gelosami, které lze takto výrazně prokrvit. Při této aktivní masáži se z těla vymývají toxické látky, které zapříčinili špatné prokrvení tkáně a svalové křeče. Gelosy (spoušťové body, maximální body) jsou citlivá místa, která se vytvářejí při onemocnění vnitřních orgánů. Tato místa jsou lehce hmatatelná, citlivá, někdy i bolestivá. Z toho vyplývá, že napětí v oblasti zad není nikdy výhradní záležitostí zádových svalů. Statická masáž baňkami probíhá přisátím několika baněk různých rozměrů na tělo klienta zejména podél páteře a na problematická místa. Účinek baněk lze zesílit tím, že je přikládáme na speciální místa, jako je aktivní akupunkturní bod nebo tzv. Headova zóna. Baňková masáž (pohyblivá, statická) trvá cca 1 hodinu.

Indikace: astma, oční choroby, bronchitida, deprese, vysoký a nízký krevní tlak, bolesti hlavy, bolesti páteře, bolesti kloubů, lumbago, plícní choroby, křeče žaludku a střev, migréna, ledvinové choroby, problémy s ušima, revmatické problémy různého druhu a jiné.

Kontraindikace: nádorové onemocnění, hemofilie, těhotenství, záněty kůže a žil, infekční onemocnění

zpět

„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich